612 | Mnich Gallen (Havel) buduje poustevnu |
719 | Alemanský kněz Otmar zakládá klášter |
747 | Na podnět králů Karlomana a Pipina se zavádí benediktinská řehole |
759 | Otmar umírá ve vyhnanství, klášter podléhá jako pozemkové |
vlastnictví biskupu kostnickému | |
818 | císař Ludvík Pobožný uděluje imunitní privilegium a zřizuje tak |
samostatné říšské opatství | |
833 | Ludvík Němec potvrzuje imunitu kláštera a svobodu volby opata |
830 - 837 | opat Grimald buduje klášter |
841 - 872 | opat ze St. Gallen je kancléřem a arcikaplanem Ludvíka Němce, |
za opata Harmuta dochází k rozkvětu kláštera | |
854 | Ludvík Němec ruší závazky kláštera vůči Kostnici |
883 | Karel III. navštěvuje a obdarovává klášter |
911 | císař Konrád I. navštěvje klášter a je přijat do modlitebního |
společenství | |
926 | vpád Uhrů, zabití jeptišky Wiborady |
937 | požár kláštera i přilehlé osady |
964 - 966 | visitační komise zavádí otonskou reformu, |
opat Kerbodo z kláštera Lorch vydává statuta | |
972 | Ota Veliký s manželkou Adelheidou, synem Otou II. a snachou |
Theophanou navštěvují klášter | |
971 - 975 | opat Notker dostavuje hradby. Klášter tím získává |
městský ráz | |
1076 | umírá opat Ulrich, konec éry rozkvětu |
1077 - 1121 | klášter se stává opěrným bodem císařů v politickém |
boji o investituru | |
1209 | Ota IV. k sobě připoutává opatství |
1226 - 1234 | konflikt kláštera s hrabětem Diethelmem III. z Toggenburgu |
o vlastnictví Willu, spor končí ve prospěch kláštera | |
1247 | opat Berchtold, který přeběhl k papeži, získává |
od papeže Innocence IV. pontifikálie: mitru, prsten a opánky | |
1291 | opat Wilhelm dává městu zástavu a různá privilegia |
1314 | rozsáhlý požár kláštera i města |
1354 | císař Karel IV. navštěvuje klášter a odváží si ostatky |
sv. Otmara do Čech | |
1418 | rozsáhlý požár kláštera i města |
1429 | uzavřen kostnický mír. Ukončení konfliktu mezi klášterem |
a Appenzell, klášter se vzdává mnoha práv v prostoru Appenzell | |
1439 | přicházejí mniši z Kastlu místo protestantských bursfeldských otců |
1451 | opatství se stává připojeným členem Spolku spolu s městy |
Zürichem, Luzernem, Schwyzem a Glaruzem | |
1468 | klášter získává hrabství Toggenburg |
1527 - 1532 | v období reformace sídlí opat ve Willu, Rorschachu a na zámku |
Wolfurstu u Bregenzu | |
17. - 18. st. | období barokní výstavby a druhá vlna rozkvětu kláštera |
1798 | konec spolku, konec opatství |
1805 | formální konec opatství: z rozhodnutí Velké rady města St. Gallen, |
která zasedala pod patronací Napoleona Bonaparta, ukončila | |
dne 8. 5. existenci opatství St. Gallen |