Co se týká území Slovanů, je jméno pevnosti Wogastisburg jediným geografickým jménem, které Fredegar zmiňuje.
Naproti tomu nezná jméno místa, kde se zdržoval Sámův dvůr, když přišel posel Sicharius.
Je zřejmé, že tehdejší vládci neměli jedno trvalé sídlo ve smyslu novodobého "hlavního města království", ale objížděli své území
I král a císař Karel Veliký měl oblíbená sídla (Cáchy, Ingelheim...) ...
...
V dalších kapitolách, kde Fredegar líčí události následujících let (další pokusy franské říše ovládnout území Slovanů, víceméně neúspěšné) zmiňuje další jména: mesta Mety a Mohuč.
Zřejmě se jedná o starou tzv. královskou cestu, která vedla z Met přes pomohaní a přes Nakléřovský průsmyk do nitra Čech.
To je náznakem (ne však důkazem), že někde podél této cesty ležela i pevnost Wogastisburg. Problém spočívá, mimo jiné, v tom, že není známo, kde leželo jádro Sámovy říše.
Mimořádně zajímavý je rozhovor mezi poslem Sichariem a Sámem o tom, zda je Sámo povinen poslušností vůči králi Dagobertovi.
Všimněte si, že v tomto rozhovoru Sámo v podstatě přiznává svou podřízenost vůči Dagobertovi: "Naše země patří Dagobertovi, stejně jako my, avšak pouze v případě, že s námi bude jednat přátelsky."
To lze vysvětlit dvěma způsoby:
Sámo přišel pomoci Slovanům v povstání proti Hunům, aby vytvořil či pomohl vytvořit "nárazníkovou zónu" mezi merovejskou říší a Huny. Podle Dagobertových plánů by měl Sámo být (polo)závislý na vůli franských vládců. Jakmile získal příliš velkou moc, mohl se Dagobert pokusit jeho moc zlomit dřív, než "přeroste přes hlavu". V takovém případě je možné, že Sicharius vyvolal konflikt úmyslně. Franská říše si činila nárok na území Slovanů, bez ohledu na faktickou mocenskou situaci. Mohl to tedy být nárok, ne však více. Koneckonců, ekonomika raně středověkých států závisela na expanzi, nových trzích a nových a nových tributech, poplatcích, clech atd. Nízká výtěžnost vlastníh území fakticky nutila vládce k expanzi do okolních krajů.