Mise ESA PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) bude pomocí svých 26 kamer studovat terestrické exoplanety na oběžných drahách sahajících až do obyvatelné zóny hvězd podobných Slunci. Mise bude měřit velikosti exoplanet a pátrat také po exoměsících a prstencích kolem nich. PLATO bude zároveň charakterizovat mateřské hvězdy planet prostřednictvím studia nepatrných změn jasnosti v přijímaném světle hvězd.
Start
Start:
plánován na duben 2027
Místo startu:
Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně
Nosná raketa:
Ariane 6
Oběžná dráha:
halo dráha kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce–Země
26
kamer
81,4
megapixelů
200 000+
hvězd
Nejnovější
Snímek · Věda a průzkum vesmíru · 20. 7. 2026
Elektronika PLATO je připravena do vesmíru
Evropský lovec terestrických planet PLATO nedávno úspěšně dokončil sérii klíčových zkoušek v Maxwellově testovací komoře v centru ESTEC. Testy potvrdily, že jeho elektronické vybavení je připraveno pro provoz ve vesmíru.
Stíněná komora má vodivé kovové stěny, podlahu i strop, které vytvářejí Faradayovu klec a odstíní veškeré vnější rušení. Její devět metrů vysoký interiér je od podlahy až ke stropu pokryt pěnovými jehlany pohlcujícími elektrické signály a zvuk.
Po uzavření komory technici na dálku zapnuli elektronické vybavení PLATO a ověřili, že jednotlivé přístroje a moduly se navzájem neruší ani nenarušují komunikační systémy. Zkoušky tak potvrdily elektromagnetickou kompatibilitu systémů sondy.
Název: PLATO – PLAnetary Transits and Oscillations of stars.
Plánovaný start: 2027. Hlavním vědeckým cílem je studium terestrických planet na drahách sahajících až do obyvatelné zóny hvězd podobných Slunci a přesná charakterizace jejich mateřských hvězd.
PLATO bude hledat především kamenné planety, včetně možných protějšků Země. U planet bude určovat jejich poloměry a ve spojení s pozemními měřeními také hmotnosti, hustoty a stáří. Současně bude pomocí asteroseismologie určovat vlastnosti hvězd a tím zpřesňovat charakteristiku celých planetárních systémů.
26 kamer
více než 200 000 pozorovaných hvězd
snímky každých 25 s; u dvou rychlých kamer každých 2,5 s
81,4 megapixelu na jednu kameru
plánovaná základní délka mise: 4 roky
Planety v obyvatelné zóně
Obyvatelná zóna je oblast kolem hvězdy, v níž mohou být teplotní podmínky vhodné pro existenci kapalné vody na povrchu planety. Její poloha není pro všechny hvězdy stejná: závisí především na teplotě a svítivosti hvězdy a během jejího vývoje se mění.
Samotná poloha planety v obyvatelné zóně samozřejmě neznamená, že je planeta obyvatelná nebo že na ní existuje život. Je však důležitým prvním vodítkem při hledání světů podobných Zemi.
PLATO se zaměří zejména na planety přibližně velikosti Země obíhající v obyvatelných zónách hvězd podobných Slunci. Dlouhodobé a velmi přesné sledování jasnosti hvězd umožní zachytit i planety s dlouhými oběžnými dobami, jejichž tranzity nastávají jen zřídka.
Asteroseismologie – hudba hvězd
Hvězdy nejsou dokonale klidné. Jejich nitrem se šíří vlny, které způsobují expanzi a kontrakci hvězdy, při čemž dochází k nepatrným periodickým změnám jejich rozměrů a jasnosti. Asteroseismologie tyto oscilace měří a využívá je k poznávání vnitřní stavby hvězd.
Rychlost zvuku při průchodu prostředím nese informace o tomto prostředí a také o objektu, uvnitř kterého se zvukové vlny šíří a odrážejí.
Zvukové vlny jsou tlakové vlny a rychlost jejich šíření je ovlivněna teplotou a hustotou plynu, kterým procházejí.
Dva typy vln
Byly objeveny dva různé druhy vln. První skupina se označuje jako p-módy; jedná se o tlakové vlny šířící se hvězdou, které souvisejí s místní expanzí a kontrakcí hvězdného plynu směrem ven a dovnitř. Druhá skupina se nazývá g-módy; jde o gravitační vlny spojené spíše s místními horizontálními než radiálními pohyby hvězdného plynu. Tyto g-módy lze do určité míry přirovnat k vlnám na pozemských oceánech.
To, které módy se ve hvězdě vyskytují, závisí na typu hvězdy. Například naše Slunce vykazuje především p-módy. Hvězdy mohou mít oba typy módů a u některých se mohou oba typy navzájem propojit, takže výsledné oscilace mají vlastnosti jak tlakových, tak gravitačních vln.
Analýza p-módů nám poskytuje informace o velikosti hvězdy. P-módy se navíc šíří nitrem hvězdy a jsou ovlivňovány hustotou a rozložením plynu. Tyto vlny tak odhalují vnitřní vlastnosti hvězdy, z nichž mohou vědci určit její hmotnost. Po zahrnutí všech těchto vlastností do počítačových modelů lze velmi přesně určit také stáří hvězdy.
G-módy jsou složitější a vědci se teprve v poslední době naučili jejich pozorování podrobněji interpretovat. Tyto módy poskytují informace o rotaci jader hvězd. G-módy již byly využity také k odhadu stáří starých červených obrů a hmotných mladých modrých hvězd.
Proč je to důležité pro exoplanety?
Přesný poloměr hvězdy zpřesňuje poloměr tranzitující planety, znalost hmotnosti hvězdy pomáhá určit hmotnost planety a přesné stáří hvězdy umožňuje studovat vývoj celého planetárního systému.
Proč je PLATO potřeba?
Pomocí mise ESA PLATO budeme moci studovat změny jasnosti hvězd s přesností, jaké dosud nebylo možné dosáhnout u tak velkých vzorků. PLATO rozšíří současný vzorek několika stovek hvězd podobných Slunci, u nichž byly změřeny oscilace jasnosti, na desítky tisíc hvězd.
Díky svým průlomovým technologiím pomůže PLATO astronomům měřit rozměry, hmotnosti a stáří hvězd s dosud nedosaženou přesností, a navíc pro mnohem větší oblasti oblohy, než jaké byly doposud sledovány.
Kamery PLATO
Aby PLATO mohl současně sledovat velkou část oblohy a přitom dosáhl velmi vysoké fotometrické přesnosti, nepoužívá jeden velký dalekohled. Jeho přístroj tvoří soustava 26 kamer, jejichž pozorování se kombinují.
Celkem 24 „normálních“ kamer je určeno pro hlavní vědecká pozorování. Jsou rozděleny do čtyř skupin po šesti a jejich zorná pole se částečně překrývají. Díky tomu PLATO současně pokryje přibližně 5 % celé oblohy. Každá kamera obsahuje čtyři CCD detektory a běžné kamery pořizují snímky každých 25 sekund.
Vysoce kvalitní snímky této rozsáhlé oblasti obsahují data o velkém množství hvězd, ale také o prostoru mezi nimi. Není možné přenést všechna tato data zpět na Zemi. Proto se pro každou cílovou hvězdu odesílá pouze menší výřez obrazu o velikosti šest krát šest pixelů kolem hvězdy, označovaný jako „imagette“. Takový počet pixelů postačuje k zachycení tranzitů planet před hvězdou.
Další dvě rychlé kamery pracují s kadencí 2,5 sekundy. Budou sledovat jasné hvězdy a zároveň pomáhat s přesným naváděním sondy. Jedna má modrý a druhá červený filtr, takže poskytují i základní barevnou informaci.
Způsob zaměřování PLATO
Čtyři skupiny hlavních kamer jsou natočeny mírně odlišnými směry. Jejich zorná pole vytvářejí mozaiku: střední část oblohy sleduje všech 24 kamer, zatímco okrajové oblasti pozoruje 18, 12 nebo šest kamer. Toto uspořádání kombinuje velké zorné pole s vysokou citlivostí.
Během mise bude PLATO dlouhodobě sledovat vybrané rozsáhlé oblasti oblohy. Plán počítá s dlouhými pozorovacími fázemi, které umožní zachytit několik tranzitů malých planet s oběžnými dobami až kolem jednoho roku.
Sonda bude pracovat na halo dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce–Země. Aby mohla stále sledovat stejné hvězdné pole a přitom udržovat správnou orientaci vůči Slunci, bude se přibližně každé tři měsíce otáčet o 90°.
Pět hlavních záhad, které bude PLATO zkoumat
1. Existuje planeta podobná Zemi?
Abychom mohli odpovědět na otázku „Jsme ve vesmíru sami?“, musíme někde začít. Pokud byly podmínky na Zemi právě takové, aby zde mohl vzniknout a rozvíjet se život, mohl se život vyvinout také na jiné planetě podobné té naší. PLATO bude první misí schopnou detekovat a charakterizovat možné obdoby Země ve vesmíru.
Pozemní observatoře již objevily první kandidáty. Zjistily, že některé z těchto exoplanet mají hmotnosti podobné Zemi, ale obíhají po drahách s kratší periodou (méně než dva měsíce) nebo kolem hvězd chladnějších než Slunce. Pozemní dalekohledy však nedokázaly určit jejich velikosti. Aby bylo možné exoplanety podobné Zemi studovat podrobněji, kosmické dalekohledy sledují planety při jejich přechodu před mateřskou hvězdou – během tranzitu. Přesně to bude dělat PLATO, a umožní tak určit velikosti těchto kandidátů.
Dosavadní kosmické dalekohledy určené k hledání planet nebyly schopny detekovat planety podobné Zemi obíhající v obyvatelných zónách hvězd podobných Slunci. Některé mise nesledovaly hvězdy dostatečně dlouho, aby mohly objevit planety na dlouhých oběžných drahách; například pozorovatel sledující naše Slunce by viděl Zemi přejít před ním pouze jednou za 365 dní. Chceme-li tedy najít podobnou planetu u jiné hvězdy, potřebujeme trpělivost. Jiné mise sice pozorovaly dostatečně dlouho, ale nesledovaly dostatečně jasné hvězdy, aby bylo možné určit hmotnosti planet. PLATO bude první misí, která zaměří své hledání na jasné hvězdy podobné Slunci a bude současně sledovat velké množství hvězd po dobu dvou až čtyř let.
V kombinaci s měřeními radiálních rychlostí z pozemních observatoří nám pozorování PLATO pomohou určit velikost, hmotnost, hustotu a stáří planet podobných Zemi. Jejich hustota je zásadním parametrem, protože představuje první způsob, jak rozlišit různé typy planet: jsou kamenné, plynné, nebo jde o oceánské světy?
PLATO bude důležitým krokem na cestě k nalezení dvojčete Země. Samo však nedokáže poskytnout úplný obraz planety. K tomu budou zapotřebí následná pozorování její atmosféry pomocí dalších pozemních a kosmických dalekohledů.
2. Jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se?
Velký a dobře charakterizovaný vzorek planet různých velikostí a stáří pomůže testovat teorie vzniku planet, jejich migrace a dlouhodobého vývoje.
3. Jaké jsou planety kolem jiných hvězd?
Hvězdy vznikají ve smršťujících se oblacích plynu a prachu. Během smršťování se část materiálu soustředí do disku kolem protohvězdy. Právě v tomto disku vznikají planety. Hvězdy mohou být velké i malé a liší se proto také velikosti jejich disků. Astronomové předpokládají, že vlastnosti disku souvisejí s vlastnostmi planet, které v něm vznikají. Vztah mezi nimi však zatím není zcela objasněn.
PLATO bude sledovat také hvězdy zcela odlišné od našeho Slunce a pozorovat jejich planetární soustavy. Bude studovat hvězdy různých hmotností v různých stádiích vývoje. Bude také zjišťovat, zda mají planety kolem jiných hvězd měsíce nebo prstence.
PLATO bude studovat také starší hvězdy podobné Slunci v době, kdy se mění v červené obry. Během rozpínání hvězdy mohou být blízké planety pohlceny jejími vnějšími vrstvami. Po této fázi se hvězda opět zmenší na mnohem menší rozměry a stane se bílým trpaslíkem. PLATO bude tyto systémy sledovat, aby zjistil, zda mohou planety přežít pohlcení hvězdnou atmosférou.
Mnoho hvězd se rodí s hvězdným průvodcem. PLATO proto bude studovat také planety obíhající kolem dvou hvězd. Exoplanety již byly v takových soustavách objeveny a každá teorie vzniku planet, která platí pro jednotlivé hvězdy, by měla být schopna vysvětlit také vznik planet v dvojhvězdných soustavách.
4. Jak vypadají atmosféry exoplanet?
Fotometrická měření, včetně dvoubarevných dat z rychlých kamer, mohou poskytnout první informace o vlastnostech některých atmosfér a vybrat cíle pro podrobnější spektroskopická pozorování.
5. Jak vypadají nitra hvězd a jak se hvězdy vyvíjejí?
Asteroseismologie umožní mimořádně přesně měřit hmotnosti, poloměry a stáří tisíců hvězd a testovat současné modely jejich struktury a vývoje.
Česká republika a mise PLATO
Česká republika se na misi PLATO podílí ve vědecké, softwarové i technologické oblasti. Českou vědeckou účast vede Astronomický ústav AV ČR, jehož tým se zapojuje do přípravy mise, vývoje softwaru a vědeckého využití budoucích dat PLATO.
Významný je také příspěvek českého průmyslu. Společnost SAB Aerospace se podílela na servisním modulu družice a dodala speciální přepravní kontejnery určené k bezpečné přepravě citlivých kamer PLATO. Moravské přístroje dodaly kamery využívané při optickém testování objektivů PLATO.
Součástí českého příspěvku je rovněž pozemní podpora mise. Astronomický ústav AV ČR vede projekt spektrografu PLATOSpec, který je instalován na observatoři ESO La Silla v Chile. PLATOSpec bude sloužit především k následným spektroskopickým pozorováním a ověřování kandidátů na exoplanety objevených misí PLATO.
Čeští astronomové se budou podílet také na vědecké interpretaci dat. Zapojení českých výzkumných institucí a univerzit umožní využít data PLATO nejen ke studiu exoplanet, ale také hvězd a jejich vývoje a současně zapojit do výzkumu studenty a mladé vědce.