Astrofyzici dnes s využitím velice citlivých instrumentů každoročně zaznamenají tisíce supernov, tucty gama záblesků a dokonce i zdroje gravitačních vln. Kvůli obrovským vzdálenostem od Země se tyto objekty jeví velice slabé, proto je k jejich pozorování zapotřebí velké dalekohledy. Nemusíte se tak obávat, že bude třeba vymýšlet nová a nová souhvězdí, velká většina těchto “nových” objektů je pouhým okem nepozorovatelná. Výjimka potvrzující pravidlo se však vyskytla na začátku května, kdy jasnost novy v souhvězdí Kassipeia s označením Nova Cas 2021 vystoupala až na 5 mag a několik nocí tak byla pozorovatelná i bez dalekohledu.
Co je to vlastně nova? Jde o vodíkovou explozi na povrchu bílého trpaslíka nacházejícího se v dvojhvězdném systému s běžnou hvězdou. Když se perioda jejich oběhu sníží na několik dní až den, bílý trpaslík se dostane tak blízko ke svému souputníku, že začne nasávat jeho hmotu na svůj povrch, čímž vzniká mělká a hustá atmosféra tvořená převážně vodíkem. A právě v ní je po dosažení zápalné teploty zažehnuta termonukleární fúze – výbuch, který vidíme jako novu.
Pro pochopení fyzikálních procesů doprovázejících explozi je klíčové pozorování spekter, které probíhá i na našem ústavu s dvoumetrovým Perkovým dalekohledem. Nová data nám pomohou lépe pochopit dynamiku těchto krátkých, ale silných záblesků.
Více včetně napozorovaných dat z Perkova dalekohledu najdete v Astronomickém telegramu.
