Tým astronomů vedený Michalisem Kourniotisem (Oddělení galaxií a planetárních systémů, ASU) a Michaelou Kraus (Stelární oddělení, ASU) se zaměřil na zpřesnění údajů o osmi veleobřích hvězdách nacházejících se v sousedních galaxiích – Velkém a Malém Magellanově oblaku.
Žlutí hyperobři jsou zajímavým typem veleobřích hvězd a jsou synonymem pro vývojové stádium obřích hvězd spektrálních typů F až G. Ty prošly fází rudého veleobra a již ztratily značnou část své počáteční hmotnosti. Jejich atmosféry jsou velmi rozsáhlé, podléhají turbulentním pohybům, pulzacím a dalším nestabilitám, které mohou vést k rozsáhlým výronům látky do cirkumstelárního prostředí. V okamžiku výronu z hlediska pozorovatele dojde k významnému poklesu jasnosti hvězdy, neboť se vytvoří chladná neprůhledná pseudofotosféra, která skutečnou fotosféru hvězdy zastíní.
Autoři článku se zaměřili na detailní studium obřích hvězd v blízkých Magellanových oblacích. Ze známých přehledů vybrali osmici hvězd, které byly historicky klasifikovány jako hyperobři na základě jejich svítivosti a přítomnosti emise ve vodíkové čáře Hα.
- podrobnosti naleznete v článku na webu ASU: Na čem pracujeme: Nový pohled na vyvinuté hyperobry v Magellanových oblacích (M. Švanda)
- vědecký článek (v angličtině): M. Kourniotis, M. Kraus, O. Maryeva a kol., Revisiting the evolved hypergiants in the Magellanic Clouds, Montly Notices of the Royal Astronomical Society (v tisku, preprint arXiv:2202.04667)
