V. Šimon z ASU studoval dlouhodobá pozorování dvou kataklyzmických proměnných, které v době astronomicky velice nedávné vybuchly jako klasické novy. Zejména na základě analýz světelných křivek si všímá změn, ke kterým v obou sledovaných systémech dochází. Oba tyto objekty v současnosti aspoň občas procházejí stádii vzplanutí trpasličích nov a zřejmě na povrchu bílého trpaslíka akumulují materiál pro další výbuch klasické novy.
Výbuch klasické novy je považován za kataklyzmickou událost. V systému, v němž kolem sebe obíhají vyvinutá dárcovská hvězda a bílý trpaslík, se nahromadí materiál přetékající z této hvězdy na bílého trpaslíka. Tento trpaslík je obklopen akrečním diskem, do něhož přitéká látka z průvodce. Potud jsme popsali systém patřící mezi kataklyzmické proměnné. Dále následují specifika, která jednotlivé typy kataklyzmických proměnných odlišují. Jakmile se látky na trpaslíkovi nahromadí dostatek, zažehne se na něm prudká termonukleární reakce a astronomové pozorují takzvanou klasickou novu. Zásoby látky se však časem vyčerpají, a tak dochází pomalu k obnově původního stavu. Odborníci očekávají, že výbuchy klasické novy se v takovém systému opakují, často na škále tisíců až desítek tisíců let. V naší Galaxii vybuchlo za pozorovatelskou historii přes 500 nov, avšak jen asi 10 z nich svůj výbuch prokazatelně zopakovalo. U těch ostatních na opakování stále čekáme.
Odkazy
- Na čem pracujeme: Dlouhodobý vývoj aktivity kataklyzmických proměnných po výbuchu klasické novy: Q Cygni a BK Lyncis (M. Švanda, web ASU)
- V. Šimon, The Long-term Activity of the Postnovae Q Cygni and BK Lyncis, Astronomical Journal 167 (2024) article id. 152
- kontakt: RNDr. Vojtěch Šimon, Ph.D., simon@asu.cas.cz
