Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák ze Stelárního oddělení ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Od objevu první exoplanety v roce 1992 se počet známých planet mimo naši Sluneční soustavu dramaticky zvýšil. V současnosti je známo více než 7 400 exoplanet v přes 5 000 planetárních soustavách, z nichž asi 1 000 je vícenásobných, tedy obsahujících více než jednu planetu.
Studium geometrie oběžných drah exoplanet v těchto vícenásobných systémech poskytuje cenné informace o jejich vzniku a dynamickém vývoji. V naší Sluneční soustavě jsou oběžné dráhy planet přibližně zarovnány s rovníkem Slunce, což naznačuje klidný proces formování z protoplanetárního disku. Nicméně, u některých exoplanetárních systémů byly zjištěny výrazné sklony oběžných drah vůči rotační ose hvězdy. Například v systému HD 3167 jsou oběžné dráhy dvou planet skloněny vůči sobě o téměř 90°, což naznačuje složitější dynamickou historii.
Pokračování: web ASU
Popis obrázku
Rossiterův-McLaughlinův efekt pozorovaný pro exoplanetu WASP-48b spektrografem HAPRS-N. Pozorovaná data jsou zobrazena černými body včetně nejistot. Modrá čára zobrazuje nejlepší model Rossiterova-McLaughlinova efektu společně s chybovými plochami zobrazenými odstíny šedi.
Odkazy a další informace
- Převzato: Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách (M. Švanda)
- J. Žák a kol., Stellar obliquities of eight close-in gas giant exoplanets, Astronomy & Astrophysics v tisku, preprint arXiv:2501.05615
- Kontakt: Mgr. Jiří Žák, dr. rer. nat., jiri.zak@asu.cas.cz
