Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou

Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.

Vývoj hvězd ve vícenásobných systémech často přináší vývojové zvraty. Čím těsněji u sebe dvojhvězdy obíhají, tím větší se pravděpodobnost, že si budou navzájem intenzivně zasahovat do života. Nečekané vývojové změny nastávají například v případě, že se obě složky v dvojhvězdě obklopí společnou obálkou. Výsledky vývoje ve společné obálce jsou v zásadě dva: buď dojde ke splynutí hvězd, nebo naopak tyto hvězdy společnou obálku společnými silami odvrhnou. Modely předpovídají, že výsledkem druhého scénáře by mohl být systém obsahující horkou modrou podtrpasličí hvězdu obíhající druhou složku po velmi těsné oběžné dráze. Tak těsné, že by ve ztrátě momentu hybnosti hrálo velkou roli vyzařování gravitačních vln, čímž by došlo k dalšímu zkracování oběžné dráhy. Předpokládaný teoretický limit oběžné periody takové neinteragující dvojhvězdy je kolem 20 minut. V literatuře jsou známy čtyři případy modrých podtrpasličích hvězd v neinteragujících dvojhvězdách s oběžnou periodou pod hodinu, ale žádný z nich se nepřibližuje k teoretickému limitu.

Pokračování na webu ASU

Odkazy

Citace práce

J. Lin, Ch. Wu, H. Xiong, X. Wang, P. Németh a kol., A seven-Earth-radius helium-burning star inside a 20.5-min detached binary, Nature Astronomy v tisku, preprint arXiv:2312.13612

Kontakt

Dr. Péter Németh, peter.nemeth@asu.cas.cz

Related Posts